|
|
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení
Kunclová, Lucie ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním ří- zení Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá náhradou nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a us- mrcení v kontextu trestního řízení. Práce je členěna do pěti kapitol, přičemž první kapitola se vě- nuje pojmu poškozeného, jeho definici, úloze v trestním řízení, právům a povinnostem a hodnotí jeho potřeby a cíle v rámci trestního řízení. Druhá kapitola se zabývá institutem adhezního řízení, jeho definicí, popisem průběhu a analýzou pozitivních a negativních aspektů právní úpravy adhez- ního řízení. Třetí kapitola se zaměřuje na problematiku nemajetkové újmy při ublížení na zdraví, vývoj právní úpravy a způsoby výpočtů jednotlivých nároků. V další kapitole je rozebrána náhrada újmy při usmrcení, pojmové vymezení jednotlivých nároků, okruh odškodňovaných osob a návrh na jeho rozšíření. Pátá kapitola se zaměřuje na vybrané problémy související s náhradou nemajet- kové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení ve světle trestního řízení. Navzdory určitým změnám ve prospěch poškozených stále existují nedostatky jak v právní úpravě, tak v praxi. Tato diplomová práce poukazuje na potřebu aktualizace Metodiky, která by zohledňovala duševní bolest, a přidání konkrétních položek a bodového ohodnocení pro vyjádření této bolesti. Je také důležité...
|
|
| |
|
|
Aktuální otázky adhezního řízení
Lehejčková, Petra ; Beranová, Andrea (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Aktuální otázky adhezního řízení Tato diplomová práce se zabývá jednou z aktuálních otázek adhezního řízení, a to náhradou nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a náhradou nemajetkové újmy při usmrcení a při zvlášť závažném ublížení na zdraví v tomto řízení. Daná problematika je značně aktuální, a to zejména s ohledem na zásadní změny v právní úpravě předmětných náhrad, jež přinesl OZ v roce 2014. Zvolené téma je taktéž velmi specifické, neboť propojuje oblast trestního, občanského a zdravotního práva. Práce obsahuje kapitoly věnující se poškozenému a adheznímu řízení, neboť tyto trestněprávní instituty úzce souvisí se zaměřením práce a jejich vysvětlení by nemělo za účelem pochopení vybraného tématu v této práci chybět. Hlavní část práce se však zaměřuje na náhradu nemajetkové újmy při ublížení na zdraví dle ustanovení § 2958 OZ a náhrady nemajetkové újmy při usmrcení a při zvlášť závažném ublížení na zdraví dle ustanovení § 2959 OZ. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část této práce se zabývá poškozeným jakožto hlavním subjektem adhezního řízení. Tato část vymezuje pojem poškozeného a popisuje jeho procesní postavení v rámci trestního řízení. Druhá část práce je zaměřena na úpravu adhezního řízení. Tato část se nejdříve věnuje vymezení tohoto institutu a jeho charakteristice. Dále je zde...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení
Regnerová, Eva ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení Abstrakt Tématem této diplomové práce je náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení. Jedná se komplexní téma, ve kterém se prolínají ustanovení a principy trestního a občanského práva. Adhezní řízení je institutem trestního práva procesního, které umožňuje poškozenému, aby se domohl náhrady škody, nemajetkové újmy a bezdůvodného obohacení během trestního řízení, aniž by musel postupovat cestou civilního řízení. Nemajetková újma je institutem soukromého práva, při rozhodování o výši nemajetkové újmy rozhoduje soud na základě soukromoprávních hmotněprávních ustanovení. První část práce je zaměřena na postavení poškozeného v trestním řízení. V práci je nejprve vymezeno postavení poškozeného, jeho práva a možnosti jeho zastoupení. Hlavní důraz je kladen na podmínky uplatňování nároku poškozeného, aniž by došlo z procesních důvodů k odkázání poškozeného na civilní řízení. Ve druhé části práce je pak řešena náhrada nemajetkové újmy, nejprve při ublížení na zdraví, v další části pak při usmrcení. V obou těchto oddělených kapitolách je nejprve popsáno současné právní ukotvení nemajetkové újmy podle občanskoprávní úpravy i v pracovněprávních vztazích. Neboť soudní praxe zachovává kontinuitu s předchozí...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Králová, Kateřina ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem poškozeného v trestním řízení a možnostmi zajištění jeho ochrany. Práce vymezuje pojem poškozeného, k čemuž předkládá jeho definici včetně pozitivního i negativního vymezení a dále uvádí výčet práv, které právní řád poškozenému přiznává. V navazujících kapitolách diplomantka charakterizuje další související instituty a poskytuje kritický pohled na současnou právní úpravu včetně návrhů na její změnu. Diplomová práce je členěna do šesti kapitol. Autorka zprvu definuje samotný pojem poškozeného v rámci současné právní úpravy, čemuž předchází stručné shrnutí historického vývoje pojetí pojmu poškozeného v právním řádu na našem území. V následující kapitole je představen pojem oběti trestného činu, který s pojmem poškozeného úzce souvisí, přičemž oba pojmy jsou vzájemně porovnány, a to včetně vymezení rozdílů mezi nimi s upozorněním, že se nejedná o pojmy totožné ani podřazené a jejich užívání nelze zaměňovat. Autorka následně poskytuje výčet procesních práv, které trestní řád poškozenému přiznává a věnuje se specifické právní úpravě týkající se souhlasu poškozeného se zahájením trestního stíhání. Procesní práva poškozeného jsou při jejich výčtu rozdělena podle toho, zda trestní řád konkrétní procesní právo přiznává všem...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Spitsyn, Oleksandr ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana Diplomová práce se zabývá postavením poškozeného a jeho ochranou v průběhu celého trestního řízení a popisem práv, kterými disponuje v jeho jednotlivých fázích. Práce čerpá z právních předpisů, odborné literatury, soudní judikatury a elektronických zdrojů. Práce je členěna do pěti kapitol. První z nich zahrnuje vymezení pojmu poškozený, a to jak z hlediska pozitivního, tak negativního. Dále popisuje rovněž rozdíl mezi pojmy ,poškozený' a ,oběť trestného činu'. Druhá kapitola je zaměřena na popis práv, jež náleží všem poškozeným, stejně jako těch, která patří pouze poškozeným v postavení subjektu adhezního řízení podle §43, odst. 3 trestního řádu. Podrobněji jsou charakterizovány nejvýznamnější z těchto práv. Dále je popsána možnost poškozeného vzdát se procesních práv a analyzována problematika vzdání se pouze částečného. Poslední část kapitoly je věnována nezletilým poškozeným a jejich zvláštnímu postavení v trestním řízení. Třetí kapitola zevrubněji vymezuje postavení poškozeného v individuálních fázích trestního řízení, a to od přípravného řízení až po řízení o řádných a mimořádných opravných prostředcích. Čtvrtá kapitola se zabývá adhezním řízením, charakterizuje podmínky řádnosti a včasnosti uplatnění nároku poškozeného na náhradu škody, nemajetkové...
|
|
|
Adhezní řízení
Vincík, David ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zaměřuje na téma adhezního řízení, tedy na specifickou součást trestního řízení, v rámci které soud rozhoduje o náhradě škody, nemajetkové újmy nebo o vydání bezdůvodného obohacení. Právě tyto negativní následky mohou vzniknout a v mnoha případech také vzniknou v důsledku spáchání trestného činu. Uvedené téma proto silně souvisí s osobou poškozeného, neboť právě poškozenému nároky na náhradu škody, nemajetkové újmy a vydání bezdůvodného obohacení vznikají, a jsou to právě poškození, kteří tyto nároky v adhezním řízení uplatňují. Práce se proto ve své úvodní části věnuje právě osobě poškozeného a jeho jednotlivým právům, zejména pak právu poškozeného uplatnit nárok na náhradu způsobené újmy, dále objasňuje rozdíl mezi osobou poškozeného a obětí trestného činu a zabývá se také postavením poškozeného a oběti v mezinárodní a evropské právní úpravě. Další část práce se již plně zaměřuje na problematiku adhezního řízení, konkrétně na jeho význam a specifika, kdy objasňuje některé odlišnosti od podoby trestního řízení, a dále také na jednotlivé subjekty adhezního řízení, kdy se zabývá jak osobami fyzickými, tak právnickými. V dalších částech, se práce vypořádává s jednotlivými hmotněprávními nároky, které lze v adhezním řízení uplatňovat, a zejména pak s vlastním průběhem...
|
|
|
Trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby
Töglová, Markéta ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se věnuje nejčastěji páchanému daňovému trestnému činu, a sice trestnému činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 trestního zákoníku. Cílem práce je pozastavit se nad vybranými problematickými aspekty právní úpravy tohoto trestného činu a upozornit na vyskytující se rozkolísanost aplikační praxe. Pozornost je věnována hmotněprávní i procesní stránce, relevantní judikatuře tuzemských soudů i názorům odborné veřejnosti. Práce je rozdělena do pěti kapitol doplněných o úvod a závěr. První dvě kapitoly mají obecný charakter a jejich smyslem je vysvětlit hmotněprávní základ tématiky, stručně popsat historický vývoj daňových trestných činů a v neposlední řadě podtrhnout význam a aktuálnost celého tématu za pomoci veřejně dostupných statistických dat. Třetí kapitola je zaměřena na vzájemný vztah trestného činu podle § 240 trestního zákoníku a dvou vybraných trestných činů. Prvním je trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 trestního zákoníku se zaměřením na institut účinné lítosti u obou trestný činů. Zde je nastíněn mj. problém navazující na bezprecedentní nález Ústavního soudu v otázce dobrovolnosti jednání pachatele či projev aplikace účinné lítosti v daňovém řízení. Druhým je trestný čin zkreslování...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Medová, Lucie ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Poškozený a jeho ochrana v trestním řízení Diplomová práce se zabývá problematikou poškozeného a jeho ochrany v rámci trestního řízení. Jejím hlavním cílem je analyzovat postavení poškozeného v trestním řízení a podrobněji rozebrat jeho vybraná práva, která v tomto řízení slouží k jeho ochraně. Dílčím cílem práce je shrnout nejdůležitější aspekty adhezního řízení a upozornit na nedostatky ochrany poškozeného v trestním řízení de lege lata. Pro splnění tohoto cíle je jádro práce rozděleno na tři hlavní části. V první této kapitole se práce zabývá poškozeným jako subjektem a stranou trestního řízení, negativním i pozitivním vymezením pojmu poškozeného, kategorizací tohoto pojmu, problematikou zastupování poškozeného, problematikou oběti dle zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 45/2013 Sb. a kategorizací práv poškozeného. Jelikož cílem práce není vyčerpávajícím způsobem analyzovat veškerá práva poškozeného pramenící z trestního řádu, jsou podrobněji rozebrána pouze práva vybraná. V rámci této části jsou představeny příklady rozšiřování práv poškozeného z poslední doby. Následující část diplomové práce se zabývá tématem adhezního řízení. Poté, co je adhezní řízení popsáno obecně, je vysvětlen jeho význam, subjekty, náležitosti návrhu, problematika nepřipuštění poškozeného, rozhodování o jeho nároku a...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy v adhezním řízení
Skařupová, Jana ; Beranová, Andrea (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
Náhrada nemajetkové újmy v adhezním řízení Abstrakt Tato rigorózní práce pojednává o náhradě nemajetkové újmy v adhezním řízení. Toto je součástí řízení trestního, je však zahajováno pouze na návrh a postupem dle trestního řádu se v něm rozhoduje o soukromoprávním nároku poškozeného na náhradu nemajetkové újmy, která mu byla způsobena v souvislosti se spáchaným trestným činem. Nespornými výhodami uplatnění nároku v tomto řízení je většinou jeho rychlost, úspora finančních prostředků a také menší nároky na poškozeného co do tvrzení i dokazování jeho nároku. Adhezní řízení však v sobě nese řadu specifických otázek právě s ohledem na skutečnost, že soud rozhoduje podle hmotněprávní úpravy soukromého práva (nejčastěji občanského a pracovního), ale v rámci trestního řízení. Tato práce má za cíl postihnout problematiku přiznávání nároku na náhradu nemajetkové újmy v adhezním řízení, přičemž je rozdělena do čtyř částí. V první části nejprve vymezuji základní pojem celé právní úpravy, poškozeného. Dále v jednotlivých kapitolách pojednávám o jeho odlišnostech od pojmu oběti trestného činu dle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Institut poškozeného doznal v průběhu času mnoha změn, kterými se rovněž zabývám, stejně jako jeho právy a postavením, a to zejména v souvislosti s jím uplatněným nárokem na...
|
host ::
RSS.